Situace v ČR, závěry a doporučení (I.Horáček)

08.03.2010 00:11

Přehled nálezů zaručeně nebude úplný - zmiňuji se jen o těch, o nichž se mi cosi doneselo, shromáždění všech relevantních dat je úkolem dalších aktivit (a koordinačního centra - viz níže):

 

Nálezy před rokem 2009 nejsou známy - Doc.Červený prohlédl svůj obsáhlý fotografický archiv netopýrů z řady zimovišť z let 1970 - 2009 (řádově stovky či tisíce kusů) aniž by nalezl jediný kus s WNS. Do roku 2009 nebyla záležitosti pohříchu věnována pozornost. Jakékoliv věrohodné údaje (nejlépe datovaná fotografie) velmi vítány.

Nálezy ze zimy 2008/2009: Pokud je mi známo, z minulé zimy - resp. konce zimy jsou k disposici pouze dva positivni nálezy (Voznice, most, 8.3.2009 - 4/4 uhynulí (I.Horáček) * Horní perníková štola, Rýžovna, Boží Dar, Krušné hory 30.3.2009 - 10-20 /32 Mmyo včetně Mmyst (J.Matějů), nález kolegy Matějů je velmi varovný, v letošním roce bylo ve štole prý jen 9 kusů (kolega Matějů bohdá upřesní). Ve středních Čechách jsme v loňské sezoně věnovali WNS již jistou pozornost a v dobře přehledných štolách lze loňskou kontrolu ve sčítacím termínu pokládat za negativní.

Nálezy v sezoně 2009/2010: přesná evidence pohřichu zatím chybí, z tohot ce se mi doneslo resp. co jsem sám pozoroval lze jako relevcantní uvést následující:

?Horní perníková štola, Rýžovna, Boží Dar, Krušné hory ?dat - ?2/9? (Matějů)

Český Šternberk, štola - 1/x WNS (Petra Nová)

Mořina, Malá Amerika, 2.2.2010 - 2/290 WNS (Lučan)

Solenice, štoly, 8.2.2010 - 3/18 WNS (Horáček)

Zahořany, velká štola, 10.2.2010 - 4/24 WNS (Horáček)

Líšnická štola, 14.2.2010 - 1/14 WNS (Horáček)

Sv.Kateřina u Nýrska, 27.2.2010 - 2/32 WNS (Červený)

Celkem jde tedy nejméně o 15 kusů. Ve středních Čechách byla WNS věnována ve většině lokalit pozornost a se shora uvedenými výjimkami byly nálezy ve sčítacím období negativní. Zvláštní pozornosti zasluhuje rovněž fakt, že lokality s nejvyšší infestací (Solenice, Zahořany, Líšnice) byly v loňské zimě zcela bezpečně negativní.

 

Identifikace a další zpracování vzorků Zcela recentně mi Lukáš Faltejsek, který provedl genetickou analýzu odběrů z Rýžovny a z Českého Šternberku, sdělil, že výsledek sekvenační analýzy ukázal jednoznačnou identitu odebrané houby s Geomyces destructans (rozdíl v jediné basi z 960 sekvenovaných). Další dva vzorky (Mořina, Zahořany) jsou připraveny k sekvenaci. Paralelní analýza vzorků, včetně kultivace, probíhá na katedře botaniky PřF UK (Dr.Alena Kubátová) s příslibem návazných zavrubných mykologických šetření. Chci zdůraznit: přes jisté opoždění jsou výsledky z našich pracoviště shodné, a svou výpovědí i kvalitou zpracování plně srovnatelné s výstupy jiných evropských pracovišť. Máme tedy velmi dobré předpoklady k intensivnímu studiu této problematiky a majoritnímu uplatnění výsledků v evropském kontextu. K tomu je však třeba aktivisovat i další potenciál.

 

Závěr: zdá se, že fenomén WNS jsme v ČR zastihli v samém začátku, a tento máme přinejmenším v některých lokalitách a oblastech spolehlivě podchycen. S ohledem na předpoklad epidemického vývoje, je však mimořádně důležité shromáždit veškerá data pro srovnávací zhodnocení v následující sezoně - v první řadě bezpečná data o úplně absenci WNS. Tato data by měla pokrýt co nejširšího spektrum lokalit. Velmi cenné by bylo i srovnání výsledků letošního řádné sčítacího termínu a poměrů v období, kdy WNS by měl být v plném rozvoji - t.j. v závěru hibernačního období. Z tohoto vychází i následující praktické návrhy.

 

 

 

Praktické návrhy a výzva k akci

 

Z uvedených skutečností vyplývají následující návrhy opatření, z nichž zejména bod 1 pokládám s ohledem na potřebu monitorování vývoje epidemie za mimořádně důležitý a prosím, abyste mu věnovali maximální pozornost.

 

1. Bylo by velmi žádoucí provést koncem letošní zimy - v průběhu března - velmi pečlivou kontrolu ve vybraných zimovištích ve Vaší působnosti (zejm. dostatečně přehledných lokalitách s početným výskytem netopýrů a většími clustery) a velmi přesně vyčíslit pro jednotlivé druhy následující kategorie:

(i) WNS-negativní (žádné známky WNS),

(ii) nekompletní WNS (drobné ostrůvky plísně na tvářích - ca 0,5 cm, asymetrický výskyt apod.),

(iii) kompletní WNS (symetrické pokrytí tváří nárůstem mycelia),

(iv) uhynulí jedinci s přítomnosti WNS.

Zvláštní pozornost třeba věnovat rovněž potenciální změně chování WNS positivních jedinců resp. průvodním charakteristikám úhynu WNS positivních jedinců (příklad: J.Červený pozoroval včera WNS iii -jedince M.myotis na stěně těsně nad zemí).

Netopýry včetně infikovaných kusů při kontrole nerušit.

Zápis z kontroly - analogický zápisu ze sčítací kontroly rozšířenému o sloupec s počty (ii),(iii),(iv)- kusů - zašlete, prosím, na koordinační pracoviště (viz níže).

 

2. Z vybraných WNS positivních kusů (max. 1-2 na lokalitu) bychom měli odebrat vzorky houby tamponem (např. tampony na čištění zvukovodů běžně k sehnání v drogeriích - tyto odstřihnout a zavřít do ependorky) nebo isolepou (z ní připravit ruličku na sirce - lepivou stranou ven a touto nabrat vzorek plísně z netopýra - isolepu i se sirkou do ependorfky či skleněné lékovky). Lahvičky s odebranými vzorky doplnit lístkem s lokalitou datem apod. a uzavřít do uzavíratelného PE sáčku. Vzorky lze krátkodoobě uchovávat v ledničce, žádoucí je dodat je co nejdříve koordinačnímu pracovišti - viz níže. Veškeré manipulace s uhynulými jedinci, odběry vzorků apod. provádět pokud možno v rukavicích na jedno použití a pokud možno dodržovat i další pravidla platná pro práci ve vysoce infekčním prostředí (nenavštěvovat více masových zimovišť bez důkladného omytí bot, vyprání oděvu atd - viz přiložené evropské směrnice).

 

3. Koordinační centrum pro WNS v ČR

Stávájící i očekávaný objem zjištění o WNS v ČR, objem chystaných aktivit evropské skupiny pro WNS i zvídavý zájem veřejnosti a médií naznačuje, že bude nezbytné zřidit více-méně profesionální centrum pro koordinaci všech aktivit souvisejících s WNS v ČR (v případě zájmu a dohody možná i pro Slovensko či další oblasti střední Evropy?) - zvláště nechceme-li ve výzkumu této problematiky zůstat pouhými kolektory materiálu pro anglosaské veterináře.

Navrhuji, aby toto centrum bylo zřízeno na PřF UK - jednak proto, že je zde nejvyšší koncentrace profesionálních netopýrologů v zemi (Hanák, Benda, Lučan, Hulva, Jahelková, Schmitzerová, Horáček a studenti), jednak pro bezprostřední návaznost na kolegy fakticky realisující výzkum problematiky z hlediska molekulárně-biologických analýz a potencálních biologických technik eradikace houby (Lukáš Faltejsek, kat.zoologie) a detailní mykologické výzkumy rodu Geomyces s příslibem zevrubné analýzy termálního profilu a metabolických charakteristik místních populací G.destructans (Dr. A.Kubátová, kat. botaniky PřF UK). Současně navrhuji, aby vedením agendy (t.j. shromažďováním evidence, soustředěním vzorků a jejich distribucí k dalšímu zpracovávání, přípravou průběžných zpráv o stavu problému atd.) byla pověřena Dr. Dita Weinfurtová, která díky předchozí praxi i několikaletému působení na veterinárních pracovištích je k této funkci ideálně disponována, zvláště pak v případě, že bude profesionálně působit v rámci poradenské služby ČESON.